Když jsi se narodila, tak ty jediná jsi plakala a všichni se smáli. Žij tak, až jednou budeš umírat, aby všichni plakali a ty jsi se smála.

Srpen 2011

Fotky Emilie Autumn str. 2

31. srpna 2011 v 17:25 | PrincesS Nikkol |  →Emilie Autumn←
Emilie Autumn
Dlouho jsem nic nepřidávala k Emilie Autumn, takže tady jsou nějaké fotky.. Vybrala jsem ty, které se mě nejvíc líbily :)

A tady je původní stránka :)

PrincesS Nikkol

Soutěže z mazlíčky - blbost!

31. srpna 2011 v 12:05 | PrincesS Nikkol |  →Můj život←
Na alik.cz mě třináctka požádala, abych ji hlásla do soutěže. Souhlasila jsem a koukla na to. Šokovaně jsem zalapala po dechu, když jsem zjistila, že se jedná o soutěž z mazlíčky. A aby toho nebylo málo, každý ten soutěžící si sháněl hlasy.
Proč bychom se měli hlásit do nesmyslných soutěží..? Jen se na to podívjte, těm majitelům nejde o krásu jejich psa, ale o výhru..! Čím to..? Proč by si jinak sháněli hlasy..? Určitě ne proto, že je to baví, ale proto aby vyhráli.
Kdo neshání hlasy, prohraje. No a? Prohraje, ale aspoň fér a může být hrdý, že aspoň ten jeden hlas byl skutečný. Ten zbytek nebyl, ty lidi se nedívají na psa, ale jde jim o případnou oplátku. Hlas za hlas. Koment za koment. Ovšem to jsme již probírali v jiném článku.
Já se takových soutěží neúčastním, protože vím, že pro mě je můj pes všechno. Já vidím svého psa jako toho nejkrásnějšího ze všech, vidím svého psa jako toho nejlepšího. Vím, že bude vždycky věrný a všechno tohle si nepotřebuju dokazovat nějakou trapnou soutěží.
Když mi ta třináctka vysvětlovala proč tam pejska přihlásila, ukázala, že ji jde jenom o výhru.. "A to mám jako prohrát?!" .. V té chvíli bylo jasně vidět, že nejde tak o pejska. Jde o výhru. To je sprosté využívání!
Najednou otočí svůj názor a strašně říká, že chce, aby si ho lidi zapamatovali. Chce z něj mít slavného pejska..? Proč? Dokazuje si tím něco? A pak je to najednou díky připouštění. Jenže pro psa taková soutěž nic neznamená, co z toho bude mít..? To jenom pro majitelku to je byznis.
Řekla jsem ji, že její pejsek je chudáček s takovou paničkou a ona mi začala ukazovat, že se má skvěle. "Podívej se na něj! Ukážu ti i videa." Jde tam snad o zdraví a stavbu..? Jistě, to je taky důležité, ale to co mi vadilo byla láska majitelky k pejskovi.
Když něco milujete, nepotřebujete si dokazovat, že je lepší v nějaké soutěži..

Fotka je moje, křečice se jmenovala Lady Arista..

S novou SB jsme se shodly na tom, že tohle není láska ke zvířeti, když s ním lítate po výstavách a všem dokazujete, jak je překrásný. To není důkaz lásky. Láska důkaz nepotřebuje, láska nepotřebuje hlasy, láska se nekupuje. Tady je názor mé SB na všeobecné soutěže..

PrincesS Nikkol

Můj příběh - PrincesSNikkol

30. srpna 2011 v 18:34 | PrincesS Nikkol |  →Články týdne←
Jak tak koukám, všichni píšou k tomuto článku svůj příběh, ale já se v tom začínám ztrácet. To nepíšeme význam toho slova (jako většinou), ale píšeme svoje trapné příběhy.. taky bych mohla začít.. "Narodila jsem se v malém městě, který hrdě nese název Český Těšín..." Ale nezačnu. Proč bych měla psát svůj příběh, který stejně většinu z vás nezajímá..?
Mě příběhy ostatních lidí zajímají. Občas sleduju lidi, co právě dělají. I ty největší blbosti mě dokážou zaujmout. Sleduju jaký život mají jiní, ptám se na jejich trápení.. jestli náhodou není horší a někdy se nad těmi příběhy musím ušklíbnout..
Nějaká barbína napíše naprosto nezajímavý vlastní příběh, který ji možná příjde fascinující, když uloví nějaký ten hadřík přímo před nosem jiné holky, ale jiným tohle zní jako pekelná nuda.
Zajímavé příběhy zní poněkuď jinak. Mě příjde zajímavé, když si někdo projde naprostým utrpením, setká se s magií, unikne před smrtí, zachrání někomu život.. i těch pár minut, které jste využili zajímavě vám vydrží na několik stránek, ale jak jsem již řekla.. to by nesměla psát holka, která nikdy neprožila nic těžkého. Znáte tohle..? : "Život je takový, jaký si ho uděláš." Tuhle větu mi řekla jedna holka a já se musela smát. Nikdy to neděláš ty, svět se netočí kolem tebe. A přece věříte na tuhle blbost..? Stálo mě to zamyšlení, ale došla jsem k tomu samému. Překonáváš překážky, ale osud tě zavede tam kam chce, nikdy to nemůžeš změnit a proto ani ty lidi nemůžou za to, že jejich příběhy jsou nudné.
A pak jsou tady tací, kteří měli na své cestě mnohohem víc překážek, mnohem horší překážky a stejně šli dál, chtěli vidět cíl své cesty. Někteří se na to vykašlali a hned to ukončili, jiní se nevzdali. Takové lidi obdivuju, jejich příběh je zajímavý právě díky tomu, co si prožili.
Vy si asi myslíte, že já si neprošla ničím a šklebíte se, přičemž si říkáte: "Hm, tak se ukaž, bych chtěla vidět tebe." ..
Můj příběh Vám řeknu v heslech: Český Těšín, Bratislava, spálená ruka, stěhujeme se, Sultán, stěhujeme se, Třinec, opouštím milované, zabila jsem svého králíčka, mrtvá Lady Arista, mrtvá Jessica, útěk Jessicy 2, nenávidím jokšíry, nová škola, mrtvý Deno, sestřenka nezvěstná, strejda nezvěstný, umřela Simča, umřela prababička, útěk před pedofilem, ztráta nejlepší kámošky, nová škola, opouštím milované, konec Hermexu, Wella je pryč, ztráta další nejlepší kámošky, kocourek Micky, další nejlepší kámoška, ..
V heslech je toho mnoho, z mého života by se dala napsat kniha... pro mě je to těžké žít takový život, ale těším se na chvíle jako je Hutník..
Mimochodem.. Znám lidi, kteří si zrovna neprocházejí rájem a taky nevěří na: "Život je takový, jaký si ho uděláš." = blbost!

PrincesS Nikkol

Škola voláá

30. srpna 2011 v 11:14 | PrincesS Nikkol |  →Školní nowiny←
To, že jdeme do školy není žádná novinka, samozřejmě, ale zapsat to musím O_o..
A je to tady. Tesco už nám dva týdny před cpe kecy se školou (zabít O_o) a zve nás na svoje "úžasné" slevy pro školní potřeby. Týden před jsem si tam zašla a koupila pravítko (které mi vždycky chybí - proč? Nevííím..) a k tomu gumu, kterou vždycky někde vytrousím.
1.9. to zase začne, neuvěřitelný teror, drzé poznámky směřované ke komu jinému, než.. učitelce! Překvapivě. Bezpochyby si učitelky oddychnou na konci školy a začátkem dalších prázdnin a ještě víc si oddychnou, když odejde letošní devítka! :P Avšak do té doby ještě časůů :).
Doufám, že všichni využijeme ty poslední dny prázdnin nějak smysluplně.. Já budu s kámoškou, která mi taky bude později pomáhat s matikou, takže.. cítím se líp..? Asi jo, nepropadnu z matiky! :D Včera jsme lítaly v kukuřici a hrály si na divočáka a jeho oběti.. :P Ještě s Nikol, její sestrou. Byla jsem pěkně dotřískaná, jelikož jsem sebou dupla na štěrk :D, ale pozitivní je, že jsem nedupla jediná.. navíc Nikča sejmula kukuřici! :D Neuvěřitelné.. Musí se zopakovat! :) Dneska jdu s Beou znovu ven (i když bez Nikči) a jdem řádit v hospodě na kofole :PP a pak do knihovničky juknout na nowinky.. + kouknot do kina jestli něco hraje! ;)
Moje milovaná gumička je mrtvá, takže copku.. sbohem..
A co pro mě znamená tento rok školy..? Pro mě to znamená tvrdou dřinu, jelikož nastává devítka a s ní i přihlášky na střední. Chtěla bych jít do Kroměříže na veterinu (stesk..) a nebo na gympl tady do Třince, .. co chci být..? To už je přece jasné..? Z každé cesty: VETERINÁŘKA! A nic jiného, protože nic jiného by mě tak nebavilo, než zachraňovat zvíířátka.. stesk.. :)
Jak to bude vypadat s koňmi..? To ještě nevím, ale měla bych normálně chodit pořád do Karpentné, takže.. budu potřebovat energeťák.. dejte mi někdo Monster, nebo RockStar! Víte vy co..? Klidně i Big Shock! Bude dcl fyzicky i psychicky náročné zvládat školu i koně, takže aspoň se udržím fyzicky.. jak psychicky..? To budu spoléhat na to, že jsem dost silná.. :).. Kde je ten energeťák?!!!!

MONSTER ENERGY - Kliknutím na obrázek zavřete

Přeji hodně štěstí a úspěchů a snad se vám v letošním školním roce podaří dosáhnout něčeho velkého.. :)

PrincesSNikkol

Highland - Bella Stella

28. srpna 2011 v 15:01 | PrincesS Nikkol |  →♫Music♫←
Jestli milujete upíry a kouzelnou hudbu, právě tohle je pro vás.. Mě se tohle líbí a ten rap k tomu pěkně jde, i když rap nesnáším, tak je tohle něco..


A pro ty, kteří mají rádi The sims 2 je tady mňamka..

Přeji příjemný poslech.. :)

PrincesS Nikkol

L. Bílá a K. Střihavka - Samota

28. srpna 2011 v 14:54 | PrincesS Nikkol |  →♫Music♫←
Nevím proč, ale tenhle song se mi zalíbil.. k filmu Kajínek.. I když neposlouchám ani jednoho, tohle se mi líbí ..

Fantasie a já

26. srpna 2011 v 12:43 | PrincesS Nikkol |  →Můj život←
Jako malá jsem si hrála s barbínkami a autíčky. Možná, že hraním se mi rozvinula fantasie? Nevím. Nepříjde mi, že bych byla tak mimo realitu odmalička. Ano, měla jsem svoji postavičku s kterou jsem v hlavě komunikovala a občas jsem ta postavička byla já.
Později jsem četla knížky a poslouchala metal. V hlavě se mi všechno začalo rodit. Jakmile jsem četla, byla jsem ponořená hluboko v hlavě. Někdy jsem zpracovávala jednu větu půl hodiny a vychutnávala si ji. Přečetla jsem pár řádků a začala všechno měnit. Musela jsem odložit knížku, protože nemělo smysl číst, když jsem úplně někde jinde. Myšlenky se prostě sekly a pořád měnily celý ten děj. Nevím proč ho měním, ale chci, aby to bylo trošku jinak a pak na to navážu a dál pokračuju, takže když přečtu další část v knížce, tak je to všechno zase jinak. Pokračuju a pak zase měním. Myslíte si, že jsem knížku celou spřeházela a mám zmatek v hlavě? Ne. Vím přesně, co se v knížce odehrálo, ale už si nepamatuju, co jsem utvořila já.
Někdy se lidi podivili proč čtu tak pomalu, když jsem tak dobrá čtenářka? Právě proto. Každou větu chci pochopit a zároveň chci jít dál. Já ty věty čtu normálním tempem, nikam nespěchám.
Všechno má na mě dopat. Když na mě někdo mluví, tak většinou nevnímám. Dokážu úplně snadno vypnout a odejít. A pak se mnou všichni třesou jestli vnímám. Jasně, vnímám, ale nevím o čem jste mluvili? Jednou jsem mluvila se ségrou, sekla se a podívala z okna. Riana mi mávla rukou před obličejem a já se na ni otočila. Tohle se stalo za můj život 2x a jednou jsem se sekla u kámošky, protože jsem o ni v hlavě přemýšlela. Možná, že mám sklerózu.. je to možné, ale nějak mi to nevadí. Vím, že když píšu, tak výpadky nemívám. Myslím. :D
Někdy dělám něco, co nechápu. Stála jsem před oknem a dívala se ven, proč? Nevím. Přiložila jsem ruku na zrcadlo, proč? Nevím. A pak se zničehonic rozbrečela. Nepřítomně jsem pochodovala po pokoji a popíjela kofolu. Kreslila jsem kruhy na papír. Usmívala se. Podle mě to všechno bylo mojí fantasií, ale jen si nepamatuju na co jsem tehdy myslela.
Při každé silnější emoci to všechno prožívala moje postava, ne já. Když jsem měla výbuch vzteku, měla ho ona. Stejně jako nářek a neovladatelný smích. Z toho důvodu, že ona všechno prožívala se mnou jsem se smála mnohem dýl než všichni ostatní, taky jsem brečela mnohem dýl a třeba i křičela. Zapomněla jsem, že to ovládám já. A pak přišla facka a já se vrátila na zem.
Vsunek: Můj spánek je ze začátku zvláštní. Pár sekund, někdy i minut spím, ale současně vnímám. Jen nemám sílu něco říct, když se mě třeba někdo na něco ptá. Prostě čekám až se přestane vyptávat a odejdu. Někdy zprudka otevřu oči a odpovím. Vrátit se zpět je jako na sambě, takové trhnutí. I ve snu mám takové trhnutí. Běžím a pak najednou se vyšvihnu do sedu a jsem vzhůru. Padám a pak najednou otevřu oči (ale to se děje všem). Je to trhnutí, které mi někdy vyrazí až dech.
Když umřela Simča, začaly se mi oba světy míchat dohromady. Všechno bylo intenzivnější, protože jsem zvládala příběh své postavy a i svůj.
Možná, že jsem cvok, ale pro vás. Osobně vím, že umím být současně tam a současně tady, nebo jenom tam, nebo jenom tady. A nevadí mi to. To je moje realita, můj život a tenhle způsob mi vyhovuje.

PrincesS Nikkol

1. místo za nej zvíře

13. srpna 2011 v 12:51 | PrincesS Nikkol |  →Blog←
Přihlásila jsem se do soutěže o nej zvíře. Vznikla tam menší hádka, jelikož někteří nesouhlasili s tím, že tam jsou zvířata z netu. Ale majitelka blogu sama říkala, že nemusí to zvíře být nutně naše. A já zvolila za nejlepší zvíře koně. Slečinkám jsem jasně vysvětlila proč zrovna tam dávám Fríského hřebce barona fan Odingastate a najednou tam přistane nenávistný koment od slečny dragelly.. nu, můžete si vše přečíst tady. Za to, že se někdo neujistil o pravidlech já nemůžu. Komenty se tam házely ze strany na stranu a aby byla dragella spokojená, požádala jsem majitelku ať k fotce koně přidá odkaz fotografa a bylo ticho.

Zde je baron fan Odingastate:
Pohled Z 027

autor: Zuzana Buraňová

A jak jsem dopadla je už zmíněno v ↑nadpisu↑. Ano, kůň bude vždy nejlepší! V jakémkoliv směru a jakýkoliv!

Já říkala, že 13 bude má štasná! :)
A zde... DIPLOM:
Juj.. s Nickem.. :)


A už jen stačí popřát hodně štěstí v dalších dvou soutěžích.. :)
PrincesS Nikkol
jUJ

Hodnocení blogu od Martienna DotPink

13. srpna 2011 v 12:38 | PrincesS Nikkol |  →Blog←
První dojem:
Když jsem přišla na tvůj blog, tak úplně ten první dojem byl, že tvůj blog opravdu nebudu procházka růžovým sadem :D, ale když jsem si pořád tvůj blog dokola projížděla a dumala nad ním, tak jsem došla k závěru, že je to blog jako každý jiný.Nejhlavnější roli tu totiž hraje design, s tím sis vyhrála a svoje návštěvníky jsi chtěla spíš zastrašit :D.
První dojem bych zhodnotila takto: Nevíš, co tě na tomto blogu může očekávat, ale když ho poznáš už víš, co tě čeká.
Body: 7/10

Design:
Z designu opravdu dýchá takové to tajemno, až strašidelno.Není to jeden z těch parádně skvělých designů, ale i v obyčejnosti se skrývá krása.Ale mně se tenhle design k tvému blog hodí.No, ale je až moc tmavý a kdybych si tam opravdu měla číst každý článek, já bych si na to snad rozsvítla(i když je den a tudíž je světlo) :D.Na kombinaci fialové a černé, není rozhodně nic špatného, ale ta černá je prostě tmavá barva, takže já bych si jí na blog rozhodně nedala.
Jenom takovou malou poznámečku: Na záhlaví máš nadpis: ,,Tohle rozhodně není procházka růžovým sadem." Já bych ten tvůj nadpis udělala růžovou.Není to z toho důvodu, že růžovou barvu miluji(teď oblíbené a neoblíbené barvy dám stranou), ale když už je to ta růžová procházka, proč by nemohla být růžovou? A taky že tam ten nápis není vidět celý, ale z toho tě nijak neobviňuji(za to ti body nestrhnu!), známe přece všichni Blog.cz.Z vlastní zkušenosti vím, že lépe už to upravit nejde.
Body: 7/10

Články:
Přečetla jsem si celý tvůj názor na Justina Biebera(odkaz) a přistihla jsem svou hlavu, jak mi do toho čtení kýve :D.Já si nemůžu pomoct, ale s tvým názorem úplně souhlasím a nemůžu uvěřit, jak skvěle je to napsaný.Musím ti něco říct: Ty máš před sebou parádní kariéru, na postu spisovatelky.To je prostě neuvěřitelný, co se ti v tý hlavě odehrává.Palece nahoru!
Další úžasný článek, který bych tu ráda zveřejnila je: Nenávidím sama se, protože jsem člověk(odkaz)! Všem doporučuji přečíst, nedá se dělat nic jiného než souhlasit!Články jsou prostě úžasný, super, skvělí!
Body: 10/10

Aktivitu:
Když jsem tam ze zvědavosti nahlédla do archivu, byla jsem překvapena, kolik měsíců už ,,válčíš" s blogem.Ale když se tak podívám na určité měsíce a na číslo v závorce, co je vedle nich, tak dobré už to zase není.Jasně, chápu, každou minutu na blogu být nemůžeš, to je proti zdravému rozumu, ale chtělo by to toho víc přidávát.
Body: 4/10

Menu:
Já bych se těch barev v menu vůbec nebála a klidně bych ty rubriky zvýraznila nějakou zajímavou barvou.Takhle je to smutný, ale to je zřejmě tvůj záměr ;).
Body: 6/10

Název blogu:
Název se shoduje s tvojí přezdívkou.Promiň, ale tohle mě neuchvátilo.Připadá mi to takový neoriginální.
4/10

Tvoje přezdívka:
Není to nic úchvatného.Prostě ten čístý průměr.Určitě se najde víc lidí s touhle přezdívkou.
Body: 5/10
Ikonka:
Mám to říct upřímně?(jak taky jinak, že?) Tvoje ikonka se k tvému blogu parádně hodí!
Body: 10/10

Přehlednost:
Tady není co vytknout.
Body: 10/10

Celkový dojem:
Něco málo nad průměrem.Určitě existují lepší blogy, ale nikdo nemá úplně dokonalý blog.Chybičky se všude najdou.
Celkem získáno bodů: 63/90

,, Nikdo není dokonalý, proto nemůže mít ani dokonalý blog.Ale hlavu vzhůru, můžeš se k dokonalosti přiblížit."
P.S.: Pokud je chyba ve výpočtu(v celkovém zisku bodů), nebojte se mě opravit v komentářích.
Můj názor: Jediné co mě zajímalo byly články, takže moje spokojenost je maximální. Jinak růžovou si na blog nehodlám dát. A moje přezdívka..? Je originální tím, co v sobě skrývá a taky dvěma k nad kterými lpím. A moje aktivita..? Já jsem s ní spokojená, jelikož nedávám články, které obsahují jenom pár vět. Snažím se, aby moje články byly o něčem a ne ničem. Takže i u své aktivity mám maximální spokojenost, protože kdybych dávala ty barbie články, nebo články pro holky s minimálním obsahem a bez zamyšlení asi bych nebyla pyšná na ten článek.
PrincesS Nikkol

životní volba: Western vs Anglie

9. srpna 2011 v 18:11 | PrincesS Nikkol |  Stáj hermex
A je to tady, konečně jsem se rozhodla napsat, jak pokračuju v jezdectví. Kupodivu, zvláštně. Počítala jsem s tím, že budu pokračovat anglickým stylem ježdění, ale nepokračuju: Jsem westerňák.
Ze začátku jsem měla opravdu chuť odejít, western a anglie byly naprosto odlišné styly ježdění a pro mě to bylo jakobych se učila jezdit na koni nanovo. Smutně jsem koukala na fotku Welly, kde jsem ještě štasně chodila po jízdárně ve westernovém sedle. Kdyby mi někdo řekl, že budu jezdit western, vysmála bych se mu. Ale už je to tak.
Bylo těžké se vyznat v tom složitém sedle, nechápala jsem tam vůbec nic. Neorientovala jsem se v tom. Všechno bylo najednou těžší. Otěže byly rozdvojené a já na ně nechápavě zírala. I na to sedlo. V tomhle mám jezdit? Panebože, jak se to provléká? Nechápala jsem to. Tohle bylo nad moje síly. A i když mi trenérka Terka ukázala jak správně nasedlat, pobrala jsem akorát tak jak se dávají správně gumy a to má se sedláním jen minimum společné. Byl to pro mě svět plný zmatku. V pátky jsem navíc chodila sama, jelikož ty holky, které tam přišly si šly vynahrazovat. O to to bylo těžší.
Začala jsem western proklínat a říkat mu: "Barbarský styl ježdění"..
Terka mě jednou přeřadila na středu, ať nejsem v ty pátky sama, takže jsem tam chodila s Bětkou a Verčou, později se připojila i Hanka. A tehdy jsem pochopila, že tyhle lidi jsou naprosto skvělí! Všichni. Chodily jsme ještě s pár holkama a všechny ty holky byly naprosto nesobecké. Každá z nich mi připadala naprosto v klidu a nesoutěživá. Nedívaly se na tebe s opovržením v očích, ani s úšklebkem, když jsi něco nezvládl. Ony soucítily. Chápaly to. A později, když jsem jim vyprávěla, co se se mnou děje, když se dělá to a ono - jim se to dělo taky. U těhle lidí jsem našla to, co bylo těžké najít u některých anglických jezdců - pochopení. Uvědomila jsem si, jak jsou někteří z anglie nafoukaní a myslí si bůhvíconejsou. Přizávám, i já byla stejná. Nafoukaná slepice s pohrdáním v očích. S žárlivostí v srdci, když někdo jezdil a já ne, jenže teď je to jiné.
Ale i přesto jsem byla rozhodnutá nějak se odtamtuď dostat, nemůžu tam přece zůstat, nepatřím tam. Vzpomněla jsem si na Artura, Aju, Danny, Lili, Nicka a spousty dalších na jejichž jména si teď nemůžu vzpomenout. Ukradli mi srdce. Začala jsem je milovat úplně stejně jako Wicky Risk, Harryho .. a na toho koně, který mi dá nejvíc a zároveň vezme největší kus srdce, stejně jako Wella, stále čekám a doufám, že snad jednou.. se toho dočkám! :)
Jednou jsem pozorovala Terku při tréninku na Nickym na závody a oněměla jsem. Pochopila jsem tu krásu vůči ní jsem zavírala oči a nechtěla ji vidět. Možná, že tohle je ta cesta, kterou mám jít a osud mi ji zvolil.. teď už si nejsem tak jistá, že mi osud cestu ukončil.. možná, že mi ji prodloužil. Já v to doufám a věřím víc, než kdykoliv předtím.
Už se nebojím překročit přes kravín a dostat se k pastvě s koňmi. Nebojím, protože vím, co mě tam čeká. Lidičky, kteří budou vždy přátelští, zábavní, věrní a navždy přátely.. Trenérka, která nás vždy bude mít co naučit a vždy má ty nervy nás trénovat, i když jsme někdy úplné paka :).. Zvířectvo, které vždycky přiběhne si s námi láskyplně hrát.. A koně, které tam budou vždy pro nás, aby nám svýma očima řekli, že v tom jdem spolu!
Carpentalis Moravian Ranch je mým novým domovem a já jsem ráda, že jsem rozhodla ve westernu vytrvat.

↑↑↑ S Nickem↑↑↑ Je trochu zvláštní, že jsme Nikolas a Nikola :)
PrincesS Nikkol