Když jsi se narodila, tak ty jediná jsi plakala a všichni se smáli. Žij tak, až jednou budeš umírat, aby všichni plakali a ty jsi se smála.

Březen 2011

Může ti být u prdele jak já chodím!

30. března 2011 v 18:32 | PrincesS Nikkol |  →Můj život←
Taky jste se setkali s lidma, kteří do vás začali šťourat jenom proto, že měli kolem sebe partu..?
Já zrovna dneska. Prvně když jsme šly kolem nich s Deňou tak jakýsi ochlasta na ni zařval: "Hej puč mi brusle!".. ae když jsem se už vracela zpět opravdu sama, řekla jakási holka nahlas před (asi desíti lidmi) "Ježíš čum jak chodí!".
Zdá se až trapné takové slova od lidí, co nemají právo něco takového vypustit z úst. Sami sotva chodí, když toho mají v sobě nalito.
A co já na to? Nic. Držela jsem hubu, protože kdybych se rozjela nebylo by to hezké ani pro jednu. Slečinka si užila svoje, myslí si, že vyhrála. Ovšem vůbec nepomyslela na to, že já vyhrála tím, co jsem si o ni pomyslela v duchu.
Nejspíš bych odpověděla ve stylu: "Tobě může být u prdele jak já chodím!", "Jdi se vycpat.", "Sama bys mi to neřekla!", "Chcípni!", "Pýčo se nejdřív podívej na sebe!" a nebo bych jednoduše zvedla ruku a ukázala ji fakače ;)
Jenže tyhle případy nekončí moc dobře, zvlášť, když jsem byla v nevýhodné pozici. Zhruba deset proti jednomu, ještě, když tam byli hlavně synci (dvě baby) a někteří cigáni.
Každopádně jsem se i nad tou její blbostí zamyslela: "Copak chodím šuro?", "Vadí ji něco na mém oblečení?", "Co dělám špatně?".. stačilo, nie? :)
Člověk si vždycky připadá tvrdší ve velké smečce, ale ve zkutečnosti je takový člověk ubožák.

A proti cigánům nic nemám, někteří jsou fajn ;) (ještě nedávno jsem potkala Andreu a je v pohodě :))

PrincesS Nikkol

Jiná prostě nebudu..!

29. března 2011 v 21:19 | PrincesSNikkol |  →Můj život←
Jsem blbá, ošklivá a povahově hnusná. Jsem snílek, který nikdy ničeho nedosáhne a i kdybych se snažila sebevíc - nebude to jinak. Protože já jsem prostě taková. Slyším to pořád dokola jako špatnou reklamu. Někdy se ptám: Proč jsem se vlastně narodila? Stejně pobydu většinu času ve svém fantasy světě a tam zůstávám - nejraději. Mám koníčky, mám zájmy - baví mě, ale i současně s nimi jsem ve fantasy světě. Protože nebýt mé fantazie - nwm, co bych dělala.
Jsem puberťák, hnusný, náladový puberťak a i když si tím dospělí taky prošli - nechápou to. Nechápou ani to, že je jiná doba. Nic nechápou. Protože to jsou oni - jiná kategorie, jiný svět, jiný stát. Nechci být dospělá - nechápající ostatní. A já chci chápat svůj "druh"...
Nic mě nedokáže změnit.. i kdyby někdo chtěl, nedokáže to, protože tohle nejde.
Někteří říkají, že jsem v poho, ale ve zkutečnosti jim jsem lhostejná, jiní říkají, že jsem kámoška, ale za zády mě pomlouvají a další říkají, že jsem neskutečná piča, blbá piča, blbá hnusná piča.
Mám sto chutí vrazit segřině facku, protože chci spát a ona v kuchyni mluví ty svoje pičoviny o hokeji - mě to nezajímá, já chci spát. Chci aspoň na chvíli opustit ten vymrdaný svět a spát. Chci spát... proč mě nenechají spát?
Jediné - mé největší přání - každý den... spánek.
Jenže já ani to nejprimitivnější přání nemůžu mít. Protože já jsem na světě za trest. Co jsem udělala tak špatného..? Komu jsem ublížila..? Jak jsem zhřešila..? Kdybych to aspoň věděla... proč jsem tady...?
Chci tolik věcí, ale ještě víc nechci tolik věcí... v hlavě spousty myšlenek, spousty nápadů, spousty fantazie... spousty života, ale venku... spoustu slz, krve, potu a neděje... naděje, že bude lepší doba, ale nebude! Ona kurva nebude..!


PrincesS Nikkol

DESmod - Som na tebe závislý

28. března 2011 v 7:00 | PrincesS Nikkol |  →♫Music♫←

"Som na tebe závislý iba ty máš čo chcem, nedýchám a nemyslím keď ťa tu nemám....." pořád dokola, protože takové období momentálně mám :)) Jenom on má to co chci :)

PrincesS Nikkol

26.03. 2011 - Šílená jízda

27. března 2011 v 13:27 | PrincesS Nikkol |  Stáj hermex

Šílená jízda


Nemyslím šílenou jízdu jako v autě, i když to by se dalo taky tak brát. Nejdřív nám cestu totiž zpomalil pes malého vzrůstu, kterého jen tak mimochodem málem srazilo stříbrné auto. Babina zpomalila a pes si šel dál v klídku až k plotu na druhé straně silnice.
Příjezd do stáje byl trochu větší šok. Na silnici ležela míchanice barev béžová, hnědá a červená + střeva opodál. Zvedl se mi z toho žaludek a začalo mi být úzko. Bylo mi jasné, co béžová a hnědá znamená - kočka a ne ledajaká, Stella. Uvědomili jsme si, že to na silnici může být kočka ze stáje, vždy ta milovaná Stella, co krade svačiny. Cítila jsem se jakobych každou chvíli měla omdlít. Nohy mě neposlouchaly a v hlavě se mi míchaly různé myšlenky na Stellu. Draly se mi slzy do očí a určitě bych se rozbrečela nebýt holek u mě.
Darča a Klárka jsou mnohem zkušenější než já a taky jezdí o něco déle. Darča chodí do devítky a nejčastěji jezdí na Wicky (stejně jako s ní dělá blbosti). S Klárkou od pololetí chodím do stejné třídy (8.C) a nejčastěji jezdí na Harrym.
Každopádně jsme se nějak dopotácely do stáje (a i Klárce bylo úzko). Volala jsem Stellu, abych ujistila i poslední naději, že ta skvrna na cestě není ona. Nic. Nebyla ani u koní (kde obvykle bývá) a ani v šatně. Úzkost se prohloubila. "Takže to je ona."
"Vypadá to celkem čerstvě." prohlásila Darča. Nedalo se než souhlasit, opravdu to vypadalo čerstvě a já tušila, že je to špatné znamení.
Podívaly jsme se na vzkazy. Nic, takže jsme zašly ke koním abychom je odvedly na pastvinu. Wella měla jednu nohu ve vzduchu a tlačila se k boxu (směrem ven). Nevypadalo to dobře. V tu chvíli se Stella mihla mezi nohama a proběhla. Srdce mi poskočilo radostí. Otevřela jsem box a nasadila Welli ohlávku + připla vodítko. Otevřela jsem celý box dokořán a čekala až první vyjde Klárka s Harrym.
Vyšly jsme a Wella tahala kupředu. Zaškubala jsem za vodítko ať se sklidní. Stále ještě mírně tahala, ale ne už tak brutálně. Na cestě stále ležela mrtvá kočka. Proč ji někdo neodklidí? Každopádně jsem Wellu vedle pastviny odepla. Klárka už s Harrym byla na pastvině, ale neměla ho odepnutého. Wella se mi vytrhla a rozcválala se vstříc trávě. Harry se rozhodl pro ten samý krok, ale Klárka prudce škubla vodítkem. "Ještě jsem tě nepustila!" Odepla ho. Darča taky škubla s ohlávkou (vodítko už měla odepnuté) a Wicky musela počkat až Klárka pustí Harryho.
Chvíli jsme tam tak stály a sledovaly Harryho jak se šťastně k našemu neštěstí válí. Po chvilce jsme se otočily a vracely zpět s vodítky v ruce. Na zahradě pobíhala šťastná Stella neuvědomujíc si jaký strach jsme měly, když jsme viděly tu skrvnu na cestě.
"Myslím, že to byla kočka. Podíváme se na ni?" zeptala se Klárka. Souhlasily jsme.
"Jen pro silné žaludky." dodala ještě Klárka a společně jsme se vydaly k cestě. Cítila jsem, že to možná nezvládnu a omdlím. Bylo mi špatně.
Na cestě leželo něco, co ještě nedávno byla kočka. Tělo stejně malé jako od Stelly. Ale zdání klame. Tělu chyběla hlava, jedna noha a vůbec jakási kost z něj trčela. Opodál ležely střeva. Zbedla jsem. Chtělo se mi zvracet a z vědomí, že to byla kdysi šťastná kočka (nebo kocour) žijící si svůj svobodný život se mi chtělo brečet.
"Panebože..."
Vrátily jsme se do stáje. Holky se šly převlíknout a já jelikož se nepřevlíkám jsem šla vybrat box. Pořád jsem byla ještě v úzkosti, kolena se mi podlamovaly, ale i tak jsem vylezla na rampu a hodila hnůj do hnoje (:D). Stále jsem měla dokonalý výhled na okolí a viděla jsem na cestě tu mrtvolu. Ale stejně jsem dál pracovala.
Holky přišly a já měla box vyházený. Vzala jsem si smeták a, i když zbytečně, zametala. Přišla Renča pro vodítko. Podívala se na nás.
"Co vám je?"
"Jsme jen trochu vyjukané. Na cestě je mrtvá kočka. Masakr."
"Jo, to už slyším dneska po třetí." usmála se."Nedávno tady byl bílý kocour a zachvíli ho taky našli na cestě."
Holky vybraly taky boxy. Klárka šla uklidit kolem hnoje a já s Darčou na seno vyházet ho.
Na půdě sena už moc nebylo, takže jsme pobraly, co jsme mohly. Přitom jsme si povídaly o brigádách (ano myslíme na peníze a budoucnost). Zdálo se, že to vyhazujeme věčnost až konečně bylo hotovo. Vylezly jsme žebříkem s půdy. Darča šla do šatny a já za Klárkou.
Klárka seděla na schodech, na hlavě kapuci a vypadala docela smutně.
"Co ti je?"
"Nic."
"Aha.. vypadáš sklesle."
Odešla jsme zkontrolovat čas a pak jsem se vrátila zpět. Podívala jsem se na ni.
"Vypadáš dost sklesle."
Usmála se.
"Jsem bez compu."
"Aha." zasmála jsem se a sedla si za ní na rampu. "Začíná pršet."
"Fakt? Nevšimla jsem si."
"Spadla na mě kapka, na tebe ne?"
"Ne."
Za chvíli přišla Darča a sedla si předemně pod střechu.
"Zajdem pro koně, ne? Začíná pršet."
"Fakt? Zajdem pro ně v jednu, ne?"
Takže nakonec jsme pro koně šly kolem jedné. Šli dobrovolně :)). Vyčistila jsem Wellu a zachvíli mě žádala Klárka o pomoc u kopyt. Potřebovala zadní kopyto chytit. Je divné, že hucul má těžké kopyto? V případě, že máte polské podkovy ani ne. Tímhle dostat do hlavy... no páni jako. I já měla problém kopyto udržet a to jsem ho držela dvěma rukama!
Každopádně jakmile jsme vyčistily koně, sedly jsme si k boxům a povídaly si. Darča pak přinesla rohlík a po kouskách ho dávala Wicky. Pak si lehla a Wicky natahovala po rohlíku hlavu. Tady jsme totál naswíjely.
"Dej mi napít." požádala mě Darča, když jsem v ruce držela 2l spritu.
"Né." vyplázla jsem na ni jazyk a Wicky natáhla hlavu a trochu zvláštně se zatvářila. Následoval další výbuch smíchu a já Darči po zemi poslala láhev.
Pak jsme si vzaly i já s Klárkou rohlíky a zkoušely to na ostatních koních. Wella byla trochu silnější, když chtěla získat rohlík, ale přežila jsem.
Darča pak zkusila u Wicky jestli podává nohy do kříže (ale jen ty přední) + zkoušela jestli by je podala hned jakmile by ji po noze pohladila. Chvíli to fungovalo, ale pak se na to Wicky slušně řečeno vybodla.
Venku se roznesl pořádný slejvák. Vyšla jsem ven podívat se na mrtvolu na cestě. K mému překvapení tam žádná nebyla a k dalšímu překvapení Lenka vjela za bránu jako šílená.
"Šokuješ!" řekla jsem a Lenka se zasmála.
Každopádně vylekala i Klárku, která se šla podívat kde jsem zmizela.
Lenka se dívala ven a přemýšlela, co budeme dělat, když tak prší. Darča se podívala do zadu.
"Vy jste blbí! Na mě neprší!" zakřičela.
"To protože jsi pod střechou." zasmála se Lenka.
"Aha." zasmála se i Darča.
Každopádně jsme si osedlaly a nauzdily koně. Já - Wella, Klárka - Harry, Darča - Wicky. Měly jsme si zajít na menší procházku a hned se vrátit na jízdárnu kde už Lenka něco dělala z kavaletami.
"To není dobré."
Po procházce jsme dorazily na jízdárnu kde byly kavalety na zemi a pak jeden kolmák.
"Dneska se vidím na zemi." řekla jsem.
Měly jsme se různě rozestavit a krokem překračovat jak kolmák tak přes kavalety na zemi.
Lenka nás upozorňovala na naše chyby a já jsem zkusila jestli dám na poprvé s Wellou kolmák v kroku. Minule se otočila a nehodlala tam jít. Teď se zastavila a dívala se na kolmák. Pobízela jsem ji ať to překročí a po chvíli - povedlo se! Lenka chtěla abych to zkusila na podruhé. Tušila jsem, že tohle mi už nevyjde. A taky, že ne. Wella se mi na stejné straně otočila a nehodlala kolmák překračovat.
"Nesmí ti od toho odejít! Donuť ji ať ho překročí!"
To stejné, co říkala i minule. Nesmí si ze mě dělat legraci.
Otočila jsem ji na druhou stranu a donutila projít přes kolmák. A pak znovu na stejné straně. Zase se otočila - otočila jsem ji zpět a znovu donutila projít.
"Teď to zkus i na druhé straně." řekla Lenka.
Zkusila jsem to na druhé straně a přes prošla přes kolmák. A pak ještě jednou. Lenka nám pak řekla, že máme jít na levou stranu všechny tři a udělat si dobré rozestavění ať do druhé nenajedeme.
Lehký klus - v klusu jsme vysedávaly. Třmeny mi klouzaly, takže mě Lenka upozorňovala na chyby. Pata dolů, špička nahoru, třmen na nejširším místě chodidla. Nebylo to příjemné jak jsem třmen v klusu neustále chytala. Přes kolmák mi Wella skočila. Po chvíli jsem Lence řekla, že si potřebuju spravit třmeny. Zavelela krok. Vešla jsem dovnitř jízdárny, zastavila a o dírku posunula třmen nahoru. Teď už to bylo lepší.
Darča s Klárkou měly jít na levou ruku. Prvně zavelela Lenka pracovní klus a pak pracovní cval. Darča měla s Wicky přecválat přes kavalety znovu a znovu. Jinak skákaly menší skok, co Lenka postavila. Lehký klus. Krok. Teď jsem byla na řadě já na levou ruku. Poprvé, co jsem cválala na Welle volně po celé jízdárně (jinak jsem cválala jenom v terénu nebo na lonži).
Lenka sundala kavaletu abych hned neskákala. Žádné hop. Prostě jsem měla pořádně pobídnout a cválala jsem. Občas se zase rozklusala, ale Lenka mi pomohla a snažila se Wellu donutit pořádně cválat. Pobízela jsem a po několika: cval, klus, cval, klus jsem konečně na nějakou dobu cválala v kuse. Lenka mi pak zavelela klus a krok. Holky měly jít cválat na pravou stranu, Lenka jim postavila zpět skok a holky dělaly to, co předtím akorát na jinou stranu.
Znova já na pravou stranu a teď si nemůžu vzpomenout jestli jsem skákala hned na tu pravou stranu nebo až později. Každopádně jsem si ze cvalu taky zaskákala.
Všechny tři jsme šly na levou stranu. Lenka zavelela krok - zastavit - lehký klus - pracovní klus - pracovní cval - lehký klus - zastavit apod. Každopádně skok pořád zůstal, takže jsem si asi 2x ze cvalu skočila. Když zavelela z pracovního klusu cval zrovna jsem před sebou měla překážku. Skočila jsem a předemnou byla Darča. Lenka viděla, že se moc přibližuju a mohlo by to dopadnout špatně, takže zavelela klus, jenže Wella nějak uskočila a já rozhodně mířila na druhou stranu. Spadla jsem do té obrovské kaluže a dívala se jak se ruce drží křečovitě písku. Bolelo mě žebro, snažila jsem se popadat dech.
Lenka okamžitě přiběhla a já se stále rachtala v té kaluži a nemohla postavit.
"Je ti něco?"
"Nemůžu... popadnout... dech.."
"Bolí tě něco?"
"Žebro.."
"A jéje.. můžeš se postavit?"
"Ne-e."
Po chvíli mě už tak moc žebro nebolelo, popadla jsem trochu dech a snažila se postavit. Přepadl mě šílený smích u kterého mě bolelo žebro.
"Taká od bahna!" zasmála jsem se a všichni úlevně se mnou.
Lenka řekla Klárce, že pojede na Welle a zeptala se mě jestli zvládnu odvést Harryho do stáje a odsedlat ho.
"Asi jo.."
Tak jsem teda udělala aspoň něco užitečného a jelikož jsme neměla u sebe žádné oblečení na převlečení okamžitě jsem zavolala mamce ať mi něco přiveze a řekla, že mě trochu bolí žebro. U toho jsem se smála.
Zjistila jsem, že jede i mamka aby zjistila jestli nemám žebro naražené nebo zlomené. Přivezla oblečení. Převlíkla jsem se a mama mě okamžitě brala na pohotovost. I když jsem ji říkala, že kdybych měla něco naražené nebo zlomené tak budu nejspíš brečet jako Fojtík. I když kdo ví, že? Když jsem měla posunutou kost tak jsem se snažila nebrečet a pak jsem se dokonce i zasmála.
Každopádně na pohotovosti mi řekli, že to zlomené není. Mám prý ještě pro jistotu zajít na test aby se usjitili, že nemám vnitřní krvácení. Řekli mi, že to mám jen trochu naražené, pokud by mě to moc bolelo nebo měla nějaký otok mám okamžitě přijet, ale jinak mi doporučili tabletky proti bolesti.
Jedna sestřička (doktorka) mě poznala okamžitě, protože jsem tam už jednou byla se sádrou (od koní :D).
"S takovou tě tady budou už všichni znát." zasmála se mamka a doktor i sestřička s ní.
"Na dětském už znají." přidala jsem se k nim.


Nové rubriky

24. března 2011 v 19:18 | PrincesSNikkol |  →Oznámení←
Já opravdu nejsem až tak morbidní jak se zdá. Miluju i spoustu jiných věcí než tajemno, černou apod. To se může potvrdit i na vkusu knih, které čtu (a opravdu to nejsou jenom upíři!) a nebo to, že jezdím na koních... nedokážu si je nějak spojit s černou a tajemnem :) Když se řeknou koně vidím zelenou (asi kvůli trávy :)).
Každopádně bych měla jít k věci. Tak nějak uvažuju, že bych měla dát nové rubriky o tom, co ráda dělám. Třeba o přírodopisu (referáty apod.), protože mě náramně baví všichni živočichové a tohle je část učiva, kterou zbožňuju a naskládala jsem si rekordně do hlavy. Nebo i lidské tělo je zajímavé, ale šťourat se v lidech... echm.. to někomu může přijít taky mordbidní ;).
Dále jsem si zamilovala Nizozemsko nebo Island ... tyhle místa mě dokonale zaujaly. Island vcelku o své přírodní kráse v horách a Nizozemsko : Fríský kůň ;D.
Ovšem mnohem víc mě zaujalo focení.. :) Fotím přírodu, sebe :P a hlavně zvířata (kromě koní.. bojím se, že u téhle práce by se mohlo foťáku něco stát ;(). Můj kocourek dokonale posloužil, stejně jako pejsek, jako model :). Takže jakmile najdu drát od foťáku nejspíš všechno šoupnu do compu :) (pejska chci zahlásit do soutěže "Nejpes").. ae každopádně bez drátu to nepůjde .. ;(
Baví mě učit se o koních a podobné věcičky, takže by bylo asi na místě sem šoupnout nějaké inf., moje zkušenosti budu přidávat postupně do rubriky Stáj hermex.
Tímhle vším chci říct, že můj život není styl, tajemno, černá a fialová, ale mám taky spousty jiných zájmů, které by se třeba líbily víc a některým míň ... :) + miluju svíčky..! ;D

PrincesS Nikkol
dole anketa!!

Trest smrti

22. března 2011 v 16:05 | PrincesSNikkol |  →Články týdne←
Proč ne? Sice malý trest pro někoho kdo zabil, ale nadruhou stranu nebude zabírat na světě tolik místa, není zapotřebí vrahovi nějaké vůbec dát. Nejlépe všechny vrahy zakopat na stejné místo, krematorio ne, jelikož znečišťuje ovzduší - doufám, že nejsem moc krutá, ale vemte si: Týpek znásilní malou nevinnou holku, zabije ji a půjde si sednout - fakt krutý trest O_O. Ovšem asi by bylo nejlepší kdyby dělali prospěšné práce než smrt a konec svědomí.

Dole anketa... :)

PrincesS Nikkol

Konečně z5

22. března 2011 v 15:11 | PrincesSNikkol |  →Oznámení←
Jsem zpět po dlouhé době, jelikož někdo musel přenést nenávist z alik.cz na blog.cz ;) pro mě to byla jedině prvotřídní trapka :) no nevadí - jsem z5 a připravená přidávat nové články. Pohodička :)

Wicky Risk

19. března 2011 v 21:41 | PrincesSNikkol |  Stáj hermex

Wicky Risk

Datum narození: 16.3.2004
Plemeno: Anglický plnokrevník
Barva: hnědák
KVH: 161 cm
Pohlaví: klisna
Otec: Security Risk
Matka: Wincora
Potomci: Clarrissa

Od 24.11.2008 je Wicky ve stáji hermex. V boxe by nejspíš každý řekl, že je zlatíčko. Ale jinak je lekavá :) Všichni ji máme rádi, jelikož z ní vyzařuje takový kladný náboj. :)
Photo: Asi Karin Janilková :)
PrincesS Nikkol

Wella

19. března 2011 v 21:32 | PrincesSNikkol |  Stáj hermex

Wella


Datum narození: 7.7.1996
Plemeno: Český teplokrevník
Barva: Ryzák
KVH: +/- 160 cm
Pohlaví: klisna
Výžeh: 65/125
Otec: Valz
Matka: Wendy
Potomci: Wictorie

Wella je třeštidlo. Narodila se jí krásná klisna Wictorie. Je velmi závislá na Harrym a miluje děti. No opravdu, na nás se šklebí a u dětí jakoby to nebyla ona. I přes její tvrdohlavost ji zbožňuju, protože ona mě přivedla do světa koní a celou tu dobu mi ukazovala cestu. :)

Kdo Wellu zná, ví. :)

Photo: Karin Janilková

PrincesS Nikkol

Harry

19. března 2011 v 21:22 | PrincesSNikkol |  Stáj hermex

Harry

Datum narození: 15.3.199
Plemeno: hucul
Barva: hnědák
KHV: +/- 145 cm
Pohlaví: valach

Harry je nejstarší z tří hermexových koní. Klisny Wella a Wicky jdou vždy za ním, jsou na sobě dost závislí. Harry je rád vůdcem, takže každého okamžitě zkouší. Rád vyhledává nová místa a je velmi chytrý, otevře si v pohodě box (takže mu ho teď musíme zavazovat) nebo jednoduše sundá ohlávku. Je to fascinující valach. :)

Photo: Karin Janilková
PrincesS Nikkol