Když jsi se narodila, tak ty jediná jsi plakala a všichni se smáli. Žij tak, až jednou budeš umírat, aby všichni plakali a ty jsi se smála.

Prosinec 2010

Nový dess stará

30. prosince 2010 v 16:56 | PrincesSNikkol |  →Oznámení←
Hm, takže jsem u Katuchanky a můj starý dess jí zhrozil, takže to dopadlo tak jak to dopadlo... rozhodla se ho naprosto změnit...

A teď už srát na další kecy bo ta klávesnice mně už vážně sere... Katuchanku to asi baví.. "Hihihihi.."

PrincesS Nikkol

Chtít můžeš, ale mít taky.

25. prosince 2010 v 9:25 | PrincesS Nikkol |  →Story←
Sedím v jakési místnosti na bílé sedačce a okolo mně nic, jenom ta bílá sedačka. Podlaha bílá, stěny taktéž a jinak úplně prázdno. Žádné dveře, žádná okna, jenom místnost a já se smýšenými vzpomínkami ve své hlavě.

Je to moc jasné, všechno je okolo mně tak jasná, ale v mojí hlavě není nic jasné. V mojí hlavě tma, černo, křik, pláč.. prosby a tady bílo, jas, ticho a klid.. Ale před tmou neuteču, bude v mé hlavě, bude v mém srdci a nic - ani ta bělost okolo mně to nezmění!


Chci jiné barvy, já nechci bílou ani černou míchat, já chci jinou barvu. Jinou míchanici barev. Proč to nemůžu mít? Já to chci, moje jediné přání. Jinou barvu.. jak v hlavě tak i okolo sebe.


Moje prosby vyslyšeny? Chci hnědou! A hele.. strom.. celý hnědý. Já chci k tomu zelenou! Zelené barvy v koruně stromu se míchají v nejrůznějších odstínech. Ještě! Modrou..! Na sedačce se mi objeví modré šaty. Jsou nádherné, ale já chci víc. Oranžovou! Před sedačkou mám oranžový stůl. Chci fialovou a rázem se na stěně objeví zrcadlo a okolo něj fialový rám. A růžová nesmí chybět! Směju se jako blázen. Objeví se růžové dveře..

Chtěla bych vědět co je za těmi dveřmi.. toužím po společnosti.. otevřu je a nic. Žádná místnost.. jenom bílá. Zklamaně s nimi bouchnu a promění se v černou... rozpadnou se v prach. Zrcadlo se nebezpečně zakýve "Ne!" zakřičím a zrcadlo spadne na zem. Chci společnost, já chci někoho kdo si se mnou bude povídat!

Modré šaty mi obejmou tělo a na sedačce sedí dívka asi stejně stará jako já. Blond vlasy a šaty bílé, boty černé. Nevím co říct, jen tak tam sedí a kouká na mně až něco řeknu a pak spustím ahoj, ona taky. Posadím se k ní a povídám si s ní.. kdo to je?

"Já jsem ty a ty jsi já."

Začnu se ji smát a ona se zasměje mně, zvednu ruku k ústům abych svůj záchvat zastavila, ale ona to udělá taky. Přestanu se smát a civím na ni, stejně jako ona civí na mně. Rozbité zrcadlo se spojí a v tom zrcadle je ona, fialový rám kolem ní. Mění se její vlasy a obličej - na mně.

"Já jsem ty..."

Aniž bych si to uvědomila tak to říkám s ní. Já jsem ty. Křičím na celé kolo, převrhnu celý oranžový stolek na to zrcadlo. Já chci jinou barvu! A třeskem rozbiju sama sebe....

Rudá se rozprostírá po celé místnosti.. ta jiná barva. Sedačka se promění v rudou stejně jako stěny..

PrincesS Nikkol


Vánoce - 24.12.2010

24. prosince 2010 v 13:27 | PrincesS Nikkol |  →Oznámení←
Pro začátek bych nejspíš měla říct Merry Christmas.. takže Merry Christmas všem.. :)

Máme tady jako každý rok Vánoce, pečeme cukroví, zdobíme stromky, přejeme si šťastné a veselé Vánoce (a věru je to podstatné, jelikož ne každý může mít šťastné Vánoce)..

A pak samotná osmá hoďka kdy něco naházíme do žaludku, juknem na pár zvyků (rozkrajené jabko) a nakonec se kocháme se svých dárků a kterou část máme nejraději? Většina by si měla upřímně říct, že dárky no... přiznejme si to.. kdo by je neměl rád, žhe? :D A nebo jídlo...hm.. mám lososa.. :P:D
A láska je kde?
Láska.. hm.. mně třeba na Vánocích nic nepříjde jako láskyplné, všechno je jakoby stejné až na ten stromek, cukroví, jídlo u jednoho stolu (a ne u telky)... možná se zdá, že je tady něco magického, ale lásku v tom nijak nevidím. My jako rodina jsme pořád spolu, takže.. hm.. kdo ví.

Zlaté prasátko.. tohle můžeme fakt vidět jenom z halucinací, když dostaneme hlad.. jako.. takový kec jsem dlouho nezažila. Zlaté prase musel vymyslet vážně vtipálek nebo úplnej debil.. :D

A co třeba takový Jezus? Nothing. Další capina.. stejně jako bůh a všechno okolo něj. A ani nevím proč rodiče najebávají do hlavy naivním děckám, že jim dárky nosí Jezus, stejně na to příjdou velmi brzo. A někteří jsou zklamáni. Proto jestli jste rodiče nezklamte své děti jako nějací cypové.

Na Vánoce asi vše.. ;) Užijte si Vánoce! :)

PrincesS Nikkol


Změna designu

9. prosince 2010 v 18:23 | PrincesS Nikkol |  →Oznámení←
Další změna designu... :D:D ae na vánoce bude zase nová.. ;)

PrincesS Nikkol


Zasmějeme se fanynkám Biebera.. :D

3. prosince 2010 v 17:33 | PrincesS Nikkol |  →Blbůstky←
Tak jsem se jukla na jeden blog o Bieberovi... ehm a dost se nasmála.. :D majitelka blogu se vtipům o Bieberovi i zasměje, což je obdivuhodné u jeho šílené fanynky. A komenty k jednomu z článku? :D:D

XxxBeliebersxxX: ahojky,u mě na blogu je soutěž o nej obrázek justina,jestli chceš,tak se přihlaš,stačí kliknout na můj web a mrknout do rubriky soutěže :-)

Barčča Fišerová: je uplne uyasnej doufam že ten koncert bude ☺ ♥♥♥

terry-bieber: Awojííí já justíínka upe miluju a doufám že konečně přijede do ČR!! nemužu se ho dočkatxDDDDD

Katýýs..;): Ahoj holky..:D Jsem jedna z vás, jsem ta která upe zbožňuje Justináá..Nevíte holky, za kolik by asi tak vztupenka na koncert byla? :// Já s tam chystám, ale nevím cenu..Prosíím pomozte...

sisa.JB:  ja som zo slovenskaa a tieš ho milujéééémm a vobec mi nevadi ze by ten koncert mal byt v prahe ale dufam že budéé

Dcl dost jsem chcípala.. :D:D Snad se taky zasmějete.. ;)

















A tady tenhle obrázek je nazván: "Kytička od Justina =*"

PrincesS Nikkol




Odchod

3. prosince 2010 v 16:59 | PrincesS Nikkol |  →Tarja Turunen←
Vůbec jsem neměla ponětí proč vlastně Tarja odešla. Jestli to bylo dobrovolně nebo jí vyrazili. Řekla jsem si, že dobrovolně, jelikož nezní logicky aby někdo vyhodil tak úžasnou zpěvačku. A přesto jsem došla k omylu. To proč ji členové kapely nightwish vyhodili je dcl pochopitelné. A jestli je taková jak píšou v následujícím dopise tak se jim ani moc nedivím.

Dopis pro Tarju:

Drahá Tarjo, Je čas vybrat který příběh o Nightwish zde končí a který bude pokračovat dál. Pracovali jsme na tomto díle 9 let a nejsme připraveni to vzdát. Nightwish je životní dráha, něco pro co se dá žít. Jsme si jistí, že to nemůžeme nechat být.

Stejně tak si jsme jistí, že už do do toho nemůžeme jít dále s tebou a Marcelem. V průběhu minulého roku se stalo něco smutného, co zůstává v mé hlavě každý den, ráno i večer. Tvůj postoj a přesvědčení skončit s Nightwish. To jsou věci, o kterých jsem nikdy nevěřil, že je uvidím mezi svými drahými přáteli. Lidé, kteří mezi sebou rok nemluví, nemohou zůstat v jedné kapele.

Zapojili jsme se do průmyslu kde obchodní stránka věci je nutným zlem a starostí po celou dobu. Jsme také kapelou, která vždy dělala muziku od srdce, pro přátelství a pro muziku samotnou. Duševní odkaz měl být vždy důležitější než peníze. Nightwish je skupina, jsou to emoce.
Obchod, peníze a věci, které nemají s s emocemi nic společného se pro tebe bohužel staly důležitějšími. Cítíš se, že jsi se, a svou hudební kariéru obětovala Nightwish, ale necítíš, co Nightwish dalo tobě.
Tento postoj se mi jasně ukázal ve dvou věcech, které jsi mi řekla na letišti v Torontu: "Já už Nightwish nepotřebuji" a "Pamatuj si Tuomasi, mohla bych kapelu opustit kdykoliv, varuji tě jen den předem."
Jednoduše již nemůžu psát další písně, abys je zpívala.

Říkala sis že jsi jen "hostující zpěvačka" v Nightwish. Nyní hostování končí a my budeme pokračovat s novou zpěvačkou. Buď si jistá, že pro nás je to stejné oživení jako pro tebe. Všichni jsme to tak cítili příliš dlouho.

Říkala jsi nám, že je jedno co, příští album Nightwish bude tvé poslední. My všichni chceme pokračovat tak dlouho - dokud plameny hoří. Takže, nemám smysl pokračovat s tebou v tvorbě příštího alba, kteréhokoliv.
Čtyři z nás přemýšleli nad touto situací nesčetněkrát a shodli jsme se, že toto je řešení, které chceme. Tak jsme to udělali. V prosinci 2004, v Německu jsi řekla, že už nikdy nepojedeš na tour delší jak dva týdny. Také jsi řekla, že můžeme zapomenout na U.S.A. a Austrálii protože výdělky a místa konání jsou příliš malá.
V jednom rozhovoru jsem přemýšlel jestli odchod Tarji bude znamenat konec kapely. Chápu, že lidé přemýšlí stejně. Ať už kdokoliv říká cokoliv, Nightwish je odrazem mé duše a já to nemůžu nechat být kvůli jedné osobě. Osobě která se soustředí na svou kreativitu víc než na cokoliv jiného, osobě pro kterou železo je víc než důl...
Akceptovali jsme a cítili stejně všechno, kromě chamtivosti, podceňovaní fanoušků a porušování slibů. Pět z nás souhlasilo, že Nightish je na prvním místě ve všem, co budeme dělat v letech 2004 - 2005. Pro tebe však bylo hodně věcí důležitějších. Konečným příkladem byla totálně vyprodaná show v Oslu, kterou jsi chtěla zrušit, protože jsi potřebovala cvičit na svůj sólový koncert, být s přáteli a jít do kina. Toto byla Marcelova slova ve vysvětlení zrušení koncertu. Budiž to jen jedním příkladem za mnoho dalších. Nemohl jsem se dívat na takové sobectví a odmítání našich fanoušků.

Nightwish je životní dráha a práce s mnoha závazky. Mezi námi i k fanouškům. S tebou tyto závazky nezvládneme.

Ani v hloubi nás nevíme, které z tvých já, nás dovedlo k tomuto závěru. Marcelo tě nějak změnil z milé dívky na primadonu, která neví co si dřív vzít. Jsi si příliš jistá svou nenahraditelností a postavením.

Je zřejmé, že svým stresem a trápením jsi vinila nás čtyři. A myslíš si, že jsme tě nerespektovali, nebo neposlouchali. Věř nám, chovali jsme tobě největší respekt jako k úžasné zpěvačce stejně jako ke kamarádce. A velmi brzy během pár minulých let se plány děly pod tvou taktovkou. Ty jsi byla vždy jediná, kdo chtěl víc peněz za show. Tento postoj "náhrady a víc peněz za vše" je důvodem, proč jsme tak moc zklamaní!

Moc si přejeme abys odteď poslouchala své srdce namísto Marcela. Kulturní rozdíly, kombinované s chamtivostí, přizpůsobováním a láskou jsou nebezpečná kombinace. Přestaň sama sebe ubíjet.

Toto rozhodnutí není nic, na co bychom byli zvlášť hrdí, ale nedala jsi nám šanci. Propast mezi námi je příliš široká. A toto rozhodnutí jsme učinili jednohlasně. Jsme dál, tam kde se věci nedají urovnat jen slovy.

Vše nejlepší pro tvůj příští život a kariéru.

Tuomas

Emppu Jukka Marco

Ps. Toto je otevřený dopis pro všechny.


Nightwish

Reakce Tarjy:

Od minulé neděle od rána mě žádaly různé noviny, časopisy rádia a televize, ale i fan kluby jak ve Finsku tak po celém světě, abych vyjádřila svůj názor. Je toho tolik, že nejsem schopná odpovědět všem individuálně. Z toho důvodu jsem se rozhodla sepsat pár slov do tohoto textu a dát tak vědět fanouškům, rodině, přátelům a veřejnosti, jak se cítím po nedávných událostech.

Právě jsem v Argentině. Doufám, že to dokážete pochopit, po takové šokující životní změně srovnatelné s rozvodem jsem nedokázala zůstat doma ve Finsku. Můj manžel objednal svůj lístek do Argentiny měsíc předem a já se rozhodla jet s ním na poslední chvíli.

Samozřejmě fakt, že jsem v Argentině a dlouhá pauza nemohou být omluvou mého mlčení kolem této situace.

Minulý pátek, 21. října byl den na který celá kapela dlouho čekala.

Prakticky začal brzy ráno. Bylo mi zle a byla jsem nervózní, kvůli tomu jsem nebyla schopná zpívat na zkoušce.

Takže nervózní, protože koncertní program se prodlužoval víc než klasický koncert Nightwish. Navíc jsme měli mít speciálního hosta, který s námi měl účinkovat, víc mých výměn šatů než obvykle a na začátek velké obrazovky a ještě větší produkce na jevišti.

Nezapomínejme, že koncert měl být nahráván a filmován.

Naše pětice měla konečně hrát v Hartwall Aréně.

Přestože každý z nás předem věděl, že koncert je vyprodaný, konečně na jevišti jsme viděli tu histérii, aplaus a lidi stojící na každém sedadle. Ten pocit je nepopsatelný.

Nikdy nezapomenu jak úžasný to byl dojem, nádherný ohlas finského publika.

Když koncert skončil, plakala jsem na jevišti radostí. Slzy štěstí, protože jsem ze sebe dala to nejlepší co jsem mohla, přestože mi bylo zle. Slzy štěstí, protože naše dlouhá tour byla zakončena jek nejlépe mohla a slzy štěstí kvůli největšímu uznání, jaké se může umělci dostat: potlesk a veselé obličeje.

V tom momentě jsem netušila, že zanedlouho budu plakat znovu.

Po koncertě mě kluci z kapely pozvali za jeviště, abych se k nim připojila a všichni jsme se objali. Bylo to stejné obětí jako to, které tradičně předcházelo každému našemu koncertu. Tato tradice nám zůstala, každý věřil, že napětí a rostoucí tlak vždy existuje do nějakého momentu.

Bezprostředně jsem k nim cítila hlasitý vděk, ale bez odpovědi.

Potom mi dali dopis a řekli, ať si jej přečtu následující den. Ten stejný dopis, který je nyní veřejný.

Přečetla jsem jej a byla jsem v šoku.

Nevěděla jsem co říct, teď píši tyto řádky a stále nevím.

Z toho dopisu ctím velký hněv a stále mám z toho zmatené pocity, ale nechci tu zlobu opětovat ani zvětšovat. Soukromá sdělení by nikdy neměla být zveřejněna.

Vím, tento okamžik kdy jdeme proti sobě je velmi špatný pro všechny, včetně kluků z kapely.

Ačkoliv zde bylo tolik rozdílných možností a cest, aby vyjádřili co mi napsali v dopise, nedokážu porozumět cestě, kterou zvolili. Mrzí mě, že mě kluci podali tak zlou, ale nebudu se ospravedlňovat za nic co o mě napsali.

Zmínili názory na mě a věci o mě, ale ve skutečnosti nařkli Marcela, mého muže, že jim zkřížil plány. On je muž, kterého miluji, můj přítel a největší podpora v minulých letech.

Byli jsme parta přátel téměř 9 let, zažili jsme dobré i zlé. Myslela jsem si že je znám, spletla jsem se.

Všechno co se stalo však není dost na to, abych v mých očích byli jen zlí.

Teď přišel čas zklidnit se a přemýšlet o tom všem.

Potřebuji si utřídit myšlenky a slibuji, že se brzy na veřejnost vrátím.

Oznámím tiskovou konferenci, kde prozradím své plány do budoucna. To ale neznamená, že ta konference by se měla stát nástrojem k útočení na kohokoliv, to nechci.

Krásná hudba, kterou jsme dohromady stvořili nebude pošlapána nedávnými událostmi.

Moc děkuji všem lidem kteří mě podporují v této zlé době. Má rodina, přátelé, kolegové a spousta fanoušků. Všechny vás mám ráda a věřím, že vás nezklamu.

Tarja

Každý to může brát jinak, ale zdá se, že Tarja taky není žádný svatoušek....



PrincesS Nikkol


Teorie

3. prosince 2010 v 16:00 | PrincesS Nikkol |  →Upíři←
Po dlouhé době jsme se zase vrátila k téhle rubrice s teorií co mám v hlavě a vážně jsem ji nevymyslela já. Spíše někdo kdo má "moc velkou fantazii".

Bylo mi řečeno, že upíři loví nejčastěji zvěř, protože kdyby lovili lidi tak by tady asi nic nezbylo. Jenže podle všeho taky loví každý den. A pokud zabít člověka? Prý dokáží vymazat paměť příbuzenstva. A tady v téhle části textu mi něco nesedí. Čím to asi je? Asi tím, že já mám přátel přes 200 ve svém okolí (a to počítám jenom přátelé na facebooku) tak by mně zajímalo jak by to všechno chtěli stihnout a ještě když vezmeme v potaz, že neví kde určité osoby jsou. To by museli mít předem všechno připravené a zvládnout to bez sebemenší chybičky.

Docela....komplikované... a.... nemožné.. ne? Ale co my víme.. možná, že u upírů je všechno možné....
A to všechno zdaleka není, ta osoba mi toho řekla více. Nějakou dobu mi všechno sedělo, ale pak.. ,stačilo se jen trochu zamyslet, mi už nesedělo vůbec nic.

Zase tady máme k tomu všemu... DOKONALOST. Jako každý moderní člověk přemýšlí o dokonalosti, ale kdysi to žádná dokonalost nebyla. Kdysi to byly stvůry, které kdybyste potkali před barákem asi byste zdrhali nebo v horším případě byste se pozvraceli. Každopádně trapas jak cyp, ale tomu zjevu to asi bude jedno - svačinka.

Co my víme...

PrincesS Nikkol


Co je to vlastně bůh..?

2. prosince 2010 v 11:36 | PrincesS Nikkol |  →Paní Smrtka←
Bůh vlastně tak trochu patří k smrti. Nikdy jsem to nechápala jak někdo na to může věřit nebo dokonce tomu "sloužit"! Z představy v boha a nebo těch keců o něm se mi dělá špatně. Taky na to měla vliv určitá osoba. Osoba, která se nechovala tak jak psala bible a i přesto říkala jaká je ona ta dobrá. Anděl s duší ďábla. Ne. To bych urazila ďábla. Byla to vždy mrcha jak má být, pobožná mrcha. A co mi řekla? "Bůh mi mé chyby odpustí." To mně dostalo a naprosto znechutilo boha, chtěla jsem mu dát šanci, ale s ní? Ani nápad! Pochopila jsem jednu věc a to, že každý kdo věří v boha nemusí být dobrý..
Ale ve zkutečnosti jsem v něj nevěřila už dřív. Byla jsem satanistka. Já byla ta špatná, protože jsem věřila v ďábla, utrpení a tresty za naše špatnosti.  Byla jsme tímhle tedy mrcha? Proč? Vždycky nemusí být ten špatný ďábel, protože já vím, že on dělá správnou věc tím, že je. A bůh? Ať si strčí tu svoji tzv. lásku doprdele! Stejně není a i kdyby byl není rozhodně fér. Není fér k těm kdo dělají správnou věc, nechá je za to trpět. Je to stejně jedno, někdy je prostě ďábel ten kdo podrží.
A proč vlastně lidi věří v boha? Řekla bych, že to bude strachem ze života, strachem příjmout svůj trest, strachem ze smrti.. všechno to je napojené na strach a "on" jim má dodat odvahu. Lidi co věří v boha se zkrátka bojí příjmout to co jim život dává.
A proto my ostatní se nebojíme..! Jsme vždy připraveni zemřít, příjmout to co život dává a příjmout své tresty..

PrincesS Nikkol