Když jsi se narodila, tak ty jediná jsi plakala a všichni se smáli. Žij tak, až jednou budeš umírat, aby všichni plakali a ty jsi se smála.

Severus Snape-6.kapitola

22. října 2009 v 18:40 | PrincesS Nikkol |  →Blbůstky←
Jak zatočit se Severusem Snapem: 6.kapitola- Rozmluva se mnou

Procházel uličkou kolem brnění rovnou do Velké síně, když v tom minul dva studenty a zaslechl jejich rozhovor.
"…znám skvělého malíře, je stejně dobrý jako Rembrant!"
"Aha, tak toho neznám, my máme tapety!"
Partička tupců, odfrkl si, kam tahle škola spěje? Upadá to tu, upadá! A tohle je naše budoucnost, naše chlouba.. je mi z nich zle.
Velká síň byla přeplněná studenty jako vždy. Rychle do sebe naházel(škoda, že ne na sebe, mohla být sranda) trochu kachní pečeně a zamířil přímo do svého sklepního království.
"Kde na mě čeká má sklepní královna, viď Blanch?" Zaculil se. "Proboha, co to melu!"
"No jistě, Sevie. A místo jablka a žezla na tebe čeká s dlažební kostkou a heverem z Mazdy!"
Pošetilec, nevěří mi..
Jakmile Severus vešel do svých komnat, ihned zjistil, že jsem opravdu nelhala.
DUP! TŘÍSK! Dlažební kostka (kdo ví, odkud ji Maewe sebrala. Hm, zřejmě z kamenných pilířů. No počkat, tady je přece všechno z kamene! Jsme ve sklepení!) se roztříštila o zeď těsně vedle Severuse.
"Co to děláte, zbláznila jste se? Máte být v klidu!"
"Jsem nahá!" Zaječela na něj jako smyslů zbavená.
"Ó, vážně? Ani jsem si nevšimnul!"
"Kde je moje oblečení?"
Severus trpělivě posečkal, "Domnívám se, že tady asi ne, jak vidíte! Sakra, nechte toho, chcete mě zabít?" Zakřičel, když mu kolem ucha prosvištěla další dlažební kostka.
"Co jste semnou prováděl?!"
"Indiánské rituály!!!" Odpověděl naprosto vážně s chladnou hlavou, načež se obrátil na mě. "Ty mě chceš zabít nebo co?"
"Ne, Sevie," uklidnila jsem ho, "ty tu budeš ještě dlouho, věř mi."
"Tak to sakra napiš jinak!"
***
Jakmile Severus vešel do svých komnat, ihned zjistil, že Maewe stále spí. Nevědomky poodhalila svou holou šíji a nohu měla přehozenou přes peřinu až po stehno.
Kdyby neměla tak nechutně otevřenou pusu a neslintala by jako bernardýn, dokonce bych si pomyslel, že je přitažlivá! Odkašlal si, načež si uvědomil, nad čím přemýšlí. Cože? Ne, já bych si nic nepomyslel, nic takového bych si nemyslel! Nikdy!
Naprosto pohoršen svými myšlenkami přistoupil k ní a přikryl ji. (Zřejmě to pro něj vážně bylo velké pokušení..heh, musím se smát).
"A ty tam nahoře, ty se nesměj a koukej to dopsat, už na to nemám nervy. Já tu holku tady mít nechci!"
"No no no, Sevie, nebuď naštvaný.."
"A neříkej mi Sevie, víš, jak to nenávidím!"
"Máš smůlu, ty jsi moje postava, já tě píšu, tak neremcej a pokud jde o Maewe, ta tu ještě chvilku zůstane!"
Zatvářil se zhnuseně a málem mě propíchnul tím svým nebezpečným pohledem.
Maewe sebou na posteli zavrtěla. Severus najednou vyskočil na nohy. Ona se probírá.
Měl pravdu, Maewe sebou znovu zavrtěla a unaveně otvírala víčka. Nejdřív se zmateně porozhlížela po místnosti, nakonec však spočinula zrakem na Snapeovi.
"Vy?!" Vyskočila do sedu, ale zamotala se jí hlava a musela se znovu sesunout do lehu.
"Jo, já. Taky z toho nejsem zrovna nadšený, slečno Lautrecová, ale vy jste takové nemehlo, že jste si zařídila svým činem polopenzi u obávaného profesora Lektvarů."
"Vy se považujete za obávaného, ha ha, to mě rozesmává!"
"Jsem rád, že jste se pobavila, zatímco já měl s vámi takovou starost. Ale to ještě neznamená, že vám už opět nemohu sebrat další body."
Maewe se zaškaredila a odvrátila hlavu, aby se podívala z okna. Byla tma.
"Jak dlouho jsem spala? A co se mi vlastně stalo?"
"Jednu noc. Otrava krve," odseknul. "Vypijte tohle!"
"Co to je? Nějaký jed, viďte? Chcete mě otrávit, když se vám nepodařilo mě nechat umřít."
"Nemluvte hlouposti a vypijte to. Je to protijed, pro jistotu. A ráno vám připravím životabudič."
"No ráno tu už snad nebudu, ne?" Znovu se jí zatočila hlava a zatmělo se jí před očima. Musela přiznat, že ji nebylo příliš dobře.
"Bohužel pro mě tu musíte zůstat, dokud se plně neuzdravíte. Musíte být v klidu a bez jakéhokoliv vzrušení. Madam Pomfreyová je momentálně mimo školu, dostal jsem vás za úkol vyléčit."
"No, to je pravda, tady není nic, co by mě vzrušovalo."
"A teď běžte spát, je pozdě!"
"Nemyslíte, že jsem spala dlouho?" Opáčila.
"Je mi jedno, jak dlouho jste spala. Já už chci jít spát, takže uhasím všechno světlo v místnosti."
"No to ne," pochopila, kam tím míří, "nechcete snad říct, že my..my spolu budeme spát v jedné posteli?!" Zhrozila se.
"Ano, přesně tohle chci říct."
"No to teda ne, vy..vy..běžte si lehnout někam jinam. Třeba na nějakou pohovku nebo co.. na zem, ale tady nebudete.."
"Je to moje postel, slečno Lautrecová, vy mi nebudete nařizovat, kam si mám lehat. A já nejsem ochotný kvůli vám obětovat své zdraví."
"Tohle je vrchol!"
"Běžte si stěžovat řediteli!"
"Vy…vy… kdyby to bylo možné, hned bych za ním šla, jen kdybych.."
"Mohla stát na nohou a teď už držte jazyk za zuby," zašel do koupelny, kde se převléknul a po chvíli se vrátil zahalený v černočerném saténu. Odkryl přikrývku, přičemž trochu poodhalil Maewiny nohy a ulehnul na pelest.
"Nemáte aspoň dvě přikrývky?" Zavrčela.
"Je mi líto, já na návštěvy nejsem zvyklý!"
"To se teda nedivím," poznamenala sarkasticky a otočila se na bok, přitom škubla peřinou a odkryla tak Severuse, který se zrovna uložil.
Tohle bude nejintenzivnější zážitek v mém životě. Jestli mi někdo tam nahoře nepomůže, asi ji zabiju. (Tím jako myslel mě?)

PrincesS Nikkol

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama