na Blog.cz

Mnoho lidí vidí ve svém světě jenom jednu věc, tu nejdůležitější za kterou si jdou ať se děje, co se děje. Já patřím do té kateforie lidí, kteří chtějí dosáhnout více věcí najednou, nebo si přinejmenším otevřít cesty. Ve třídě jsem jediná, kdo má určené cíle. Učitelé říkají, že je škoda, že se neučím - mám cíle a stojím si za nimi. Jenže mě v tom všem zdržuje jedna jediná věc - lenost.

Jediné, kvůli čemu jsem se postavila do práce byly koně. Těm jsem se rozhodla zaslíbit svůj život, i když bych nejradši provozovala pasivní sport zvaný gaučing. Ovšem přiměju se i k psaní a zamyšlení, to je pohoda. Proto si myslím, že je div, že dokážu vydržet v tak těžkém nasazení, jaké je zapotřebí u koní. No, opravdu, nevozím se. Já jezdím! Jezdím na koni a dělám vše pro jejich spokojenost. Dobrovolně se učím a to jen kvůli jedné věci - baví mě to. Koně mi vlastně ukázali, jak se žije. A proto je zbožňuju a nehodlám se jich vzdát.

Každopádně. Jestli si myslíte, že je lehčí mít možnosti a cíle, jste na omylu. Jakmile se jedna cesta uzavře (naše selhání), máme pocit úzkosti. Opravdu a nejen v té chvíli. Pocit úzkosti mám i u menšího zakopnutí. Ty cesty si držím tak zoufale, že nic nehodlám pustit.

Čtu spousty knih, věnuju se koním, hraju na kytaru, píšu, poslouchám hudbu, starám se o zvířátka, přemýšlím (a velmi dlouho) - jaký div, že nemám čas na školu, že? Do každého dne chci dát všechny tyhle věci, ale bohužel. Koně se zúžili na jedenkrát za týden. Knihu dávám většinou na každý den, kytara nemá struny, píšu každý druhý den, poslouchám jak stíhám, o zvířátka se starám neustále a přemýšlím celé hodiny o hovadinách. Asi se to musí zdát jako nuda.. přemýšlet celé hodiny, ale opak je pravdou. Nemůžu se od toho vůbec odtrhnout, protože mě to naplňuje. Je to součást mě. Kdybych měla skončit s přemýšlením, zabilo by mě to.

Nejvíc mě fascinují malé holčičky, které si řežou zápěstí, protože jim jejich kluk řekl něco ošklivého, nebo jim ublížil. Znám ten pocit, je to opravdu hrozné. Bolí z toho srdíčko, ale nemusíme se kvůli tomu řezat do krve. Jsme ženské proboha, máme svou hrdost a měly bychom si uvědomit, že na světě jsou i jiné věci, než kluci. Proto nespoléhám na kluky, rodinu, přátele, peníze, ale své cesty. Pokud kolébá jedna cesta, mám strach, protože je to to jediné, co mám. Občas zatoužím po hezkém obličeji, ale není to nic v porovnání s tím, co chci skutečně. A vím, že pokud by vyšly všechny cesty, stane se něco neuvěřitelného = vznikne dokonalost.

Konečně nastala ta chvíle kvůli, které jsem muselo podstoupit plno nepříjemností od špatné ženské za pultem kina až po řasenku v oku. Rozbřesk byl velmi zajímavý, tedy jeho první část. Nechyběl tam rozhodně vtip, který se tam podle mě objevoval častěji než v předchozích dílech. Samozřejmě tam byly i dojemné části. Snažila jsem se udržet, neplakat. Ale když Belle přestalo bít srdce, mě se slzy spustily z očí. Slzy jako hráchy, musím říct. Úžasné, skvělé, vtipné a ještě jednou udělají něco podobného, co na konci, zavraždím je vlastníma rukama! Totiž, bacha, když půjdete na Rozbřesk. Konec filmu tedy rozhodně není, jak se spustí první titulky, jelikož ke konci musí vystoupit Volturiovi!

Svatba, drama, sex, modřiny, slzy a krev!

Nic z toho nechybí tomuto příběhu, je to tam a ve velkém! Edward se dočkal svatby, Bella sexu. A oba jsou šťastní.. Tedy do chvíle, než se něco zvrtne, nebo spíš.. pohne. A tím "pohne" mám namysli dítě, miminko. Pro ženu je to balíček štěstí, i když vysává její život, ale pro muže, upír se může složit. Ano, hádáte správně. Tou ženou je Bella, která si chce dítě ponechat, jenže její manžel je zásadně proti tomu. Vysává ji to. Bere ji to život. Ničí ji to zevnitř. Bella ví, že proti upírovi toho moc nezmůže, takže se rozhodne pro někoho, kdo ví, co chce - Rosalie.

Edward proti Rosalie zakročit nemůže a tudíž bezmocně přihlíží, jak před jeho očima Bella umírá. Jacob neví, co má dělat. Naštve se na Edwarda. Edward ho chápe a žádá Jacoba, aby Belle domluvil. Jenže.. nezmůže jeden, nezmůže i druhý. Jacob se rozhodne jednat, jenže všechno se zvrtne a nakonec se odpojí od smečky. Nechce, aby Bellu zabili, i když ví, že dítě ji způsobuje mnoho bolesti a že je to démon.

Vědí, že musí do Belly dostat nějaké jídlo, ale ona všechno vyzvrací. Jacoba napadne, že by to chtělo krev. A Bella díky ní nabírá sílu. Zdá se to veselejší a jejich naděje doplní to, když Edward uslyší díte promlouvat.

Nastává zmatek. Vlkodlaci jsou rozhodnuti zničit Cullenovy, Bella má zlomené žebro a podle pravděpodobností zemře dřív, než se dítě narodí a Jacob se jednoduše nemůže vyrovnat s láskou, kterou chová k Belle. Touží po tom se otisknout.

Co udělají vlkodlaci? Podaří se Cullenovým a třem vlkodlakům domluvit se se smečkou Sama? Přežije Bella porod? Otiskne se Jacob? Narodí se dítě v pořádku?

Všechny tyto otázky se vyjasní a myslím, že celkem pozitivně, ale pozor!

Jak jsem již zmínila, po krátkých titulkách se objeví obraz znovu, kdy nastoupí na scénu Volturiovi. Opět nezklamali a pobavili. Všichni už byli z kina (a v případě Dany na záchodě) cestou pryč a pak se sekli v uličce a sledovali konečný konec. Arovi rozhodně nešlo o to, aby byla Bella proměněna. Čeká na důvod k útoku. Ale o tom víc v druhé části!

Je to tady.. Edward čeká na svou budoucí ženu.

Nejsou prostě kouzelní? :))

Na svatbu dorazili i velmi vzdálení přátelé..

Ale jaká by to byla svatba bez dramatu?

Líbánky.. Mm

Jacob se vyrovnává s tím, že Bella umírá. Jeho jediná naděje je se s někým otisknout..

Edward poprvé slyší hlas miminka..

Konec o který nesmíte přijít!!

Nikk :)

Vánoce byly dokonalé.. a užila jsem si je.. :) A teď jen počkat na nový rok! :D